M6 Proměny 13-14.2.2020
Některé svátky nemají hranice, často ty, které přesahují naše nejbližší okolí, naši každodennost a sahají do hluboké duše lidské historie. Jedním z nich je Masopust na přelomu zimy a jara a slaví se v Čechách i v Německu. Masky na průvod si přijeli vytvořit děti z Reichenbachu v Sasku- Reichen bach im Vogtlandkreis. Program připravila a vedla Birgit Paetzold z organizace Umwelzetrum v Drážďanech.
Období od Tří králů do Masopustu bývalo ve znamení hojnosti, svateb, plesů a jídla. Poslední tři dny masopustu, tzv. ostatky; Masopustní neděle, ponděle a úterý, pro nás jsou známé jako masopust, karneval, nebo fašang jsou velkou oslavou, která ukončuje radovánky. Městem i vesnicí prochází průvod masek, pije se a hoduje.
A právě pro tuto příležitost se děti spolu s Birgit naučily, jak si vyrobit obličejovou masku z toho, co se najde v každé domácnosti.
Nejprve se pustily do snění a představ o tom, jak bude jejich maska vypadat, měřily si obkičej a navrhovaly masky na papír. Potom pomocí starých novin vytvarovaly základ, který pokryly keramickou hlínou a vytvarovaly tak formu i s různými ozdobnými detaily. Na tuto pevnou formu pak mohly klást měkkou papírovou hmotu – papier-mache, neboli papírmaš.
Papírmaš má několik velkých výhod. Je velmi dobře dostupný, vyrobíte ho ze starých novin, kartonu na vejce a trochy vody s lepidlem. Při zpracovávání je to měkká hmota, která dobře přejímá tvar formy a po vyschnutí je pevný a lehký.
Základy masek přes noc uschly a byly připraveny k omalování. Njerpve se natíralo bílou barvou a potom zdobilo podle chuti a myšleného záměru. Někdo si vybral něžné dámy, někdo strašidelné nebo i docela reálné postavy.
Na masku můžeme připevnit gumičku, nebo po benátském způsobu tyčku, aby ji bylo možné na obličeji přidržovat. Všichni byli nadšeni, tím, jak svou práci zvládli a jak prostým způsobem se mohou ve vteřině proměnit nasazením své masky.
Tak hurá do reje a veselí. Konec Masopustu je třeba řádně oslavit, neboť po něm přichází Popeleční středa a s ní dlouhý půst před Velikonocemi.
Kateřina Pilátová


